Jízda na kole patří v našem městě k velmi oblíbeným způsobům dopravy. Mnoho let zde cyklistům nikdo nevěnoval zvláštní pozornost. Až v roce 2011 se Krnov konečně dočkal cyklistických stezek podél hlavních komunikací – Opavské a Albrechtické ulice. Cílem nových cyklostezek, financovaných převážně z fondů Evropské unie, bylo především zvýšení bezpečnosti cyklistů. To se však povedlo jen částečně – řada úseků má v tomto ohledu přesně opačný efekt. Ani v hodnocení plynulosti průjezdu cyklisty z jednoho konce města na druhý by nové cyklostezky nedopadly nejlépe. Proč tomu tak je? Jak tomu šlo zabránit? A hlavně – jak plánovat nové cyklostezky v budoucnu lépe?

Nové cyklostezky – za hodně peněz málo muziky

Na počátku byl dobrý úmysl – zvýšit bezpečnost cyklistů, kteří se pohybují po hlavních komunikacích v Krnově. V roce 2011 tak byly zprovozněny nové cyklistické stezky na Opavské, Albrechtické a částečně i Bruntálské ulici (nadjezd nad železniční tratí). Cyklostezky o celkové délce 3 km byly financovány převážně z fondů Evropské unie a celkové náklady se vyšplhaly na 12,3 milionů korun.

Opavská ulice nabízela největší prostor a proto zde byla vybudována samostatná cyklistická stezka. Na Sídlišti pod Cvilínem se jedná o rozumné řešení, které nabízí bezpečný i plynulý pohyb cyklistů. Od ulice 9. května ke Kauflandu byla postavena dělená stezka pro chodce a cyklisty. V tomto úseku chodník s cyklostezkou zabírá polovinu šířky celé ulice, což vyvolalo vlnu kritiky od místních živnostníků (problémy se zásobováním). U Kauflandu pak cyklostezka a chodník ústí přímo do (samoosobě nebezpečného) vjezdu na parkoviště. Žádný přechod, žádný přejezd pro cyklisty. Na denním pořádku jsou scény rodičů s kočárky či cyklistů proplétajících se mezi vyjíždějícími auty… Stejně jako na jiných místech v Krnově se i zde jen čeká na smrtelnou nehodu.

Na Albrechtické ulici byla vytvořena dělená stezka pro chodce a cyklisty, ve směru do centra cyklostezka „vede“ částečně po místní souběžné komunikaci – avšak bez jakéhokoliv značení. Vybudování dělené stezky pro chodce a cyklisty v tomto případě znamenalo vměstnat cyklostezku na chodník. Výsledkem je zmenšení prostoru pro chodce a bohužel – paradoxně – výrazné snížení bezpečnosti a plynulosti jízdy na kole. Cyklista je nucen se neustále vyhýbat chodcům, občas i stojanům na kola, poutačům či popelnicím, navíc při přejezdu každé vedlejší ulice musí sesedat z kola a dávat přednost vyjíždějícím automobilům. Není proto divu, že mnoho cyklistů raději volí jízdu přímo po silnici – neboť je výrazně plynulejší.

Na Bruntálské ulici došlo k vybudování cyklostezky přes nadjezd nad železniční tratí (od Nádražní ulice k ulici Partyzánů). Cyklostezka zde působí spíše komicky, neboť cyklista je po ujetí pár desítek metrů stejně nucen na mostě sesednout z kola.

Objev roku – cyklistický pruh

Nové krnovské cyklostezky v lidech budí rozporuplné pocity. Na jednu stranu nelze upřít městu snahu o řešení cyklistické dopravy, na druhou stranu bylo použito řešení, které ve vyspělé Evropě již dávno nemá místo. Skutečné řešení by bylo nejen bezpečnější, ale i podstatně levnější. Namísto drahého dláždění cyklostezek (zvlášť oblíbeného u bruslařů) stačilo na mnoha místech (zvláště na Albrechtické ulici) vytvořit cyklistický pruh na komunikaci. Jedná se o vyhrazený jízdní pruh, který je vyznačen přímo na vozovce. Velkou výhodou je nejen plynulost pohybu cyklistů, ale i vyšší bezpečnost. Cyklista se totiž stejně jako automobily pohybuje stále po hlavní komunikaci. Toto řešení je ideální pro Revoluční, Mikulášskou a Bruntálskou ulici a také pro Říční okruh. Není pravdou, že cyklistické pruhy nelze zřizovat na silnicích 1. tříd: důkazem může být Opava (Ratibořská, Hlučínská ulice), Šumperk (Jesenická, Rapotínská ulice) či Břeclav (Národních hrdinů).

Rekreační cyklostezky

Městem prochází páteřní cyklistická trasa č. 55 – Slezská magistrála, která se řadí mezi nejdůležitější cyklotrasy v ČR (v budoucnu ponese č. 8). Díky evropským fondům se podařilo v úseku Krnov – Opava – Velké Hoštice a Krnov – Linhartovy vybudovat nové cyklistické stezky, které jsou velkým přínosem pro rozvoj cykloturistiky v našem regionu. Dojem z nových stezek však snižují některé problematické až vysloveně nebezpečné úseky (na území města Krnova především hráz Petrova rybníka a zbytečné dopravní značení uprostřed stezky).

V rámci budování protipovodňových opatření na řece Opavě bude velkou příležitostí pro město využití řeky k rekreačním účelům. Jednou z výzev do budoucna je vybudování nové cyklostezky podél řeky Opavy od Kostelce až k soutoku.

Partnerská města Krnov a Głubczyce v minulosti spojovala železniční trať. Ještě před několika lety byla v provozu železniční vlečka ke státní hranici, dnes již i tento úsek rychle zarůstá v zapomnění. Na zaniklé trati by tak mohla vzniknout drážní stezka – bezpečná cyklo & in-line stezka, v první etapě ke státní hranici, v dalších etapách až do Głubczyc. Výhodou těchto stezek je zejména minimální převýšení, atraktivitu dodávají také pozůstatky železniční infrastruktury (stanice, nástupiště, mosty, návěstidla…). Drážní stezky jsou v zahraničí běžné, několik se jich nachází i v České republice (např. Hoštejn – Lupěné, Nový Jičín – Hostašovice).