Město Krnov je důležitou dopravní křižovatkou, ležící na styku silnic I. třídy č. 45 a 57 a železničních tratí Olomouc – Opava východ a Krnov – Šumperk…

Ve městě se stýkají dvě silnice první třídy – I/57 a I/45. Silnice I/57 je společně se silnicí I/11 součástí tzv. Slezského kříže, páteřní sítě Moravskoslezského kraje. Komunikace I/11–I/57 je spojnicí slovenských a polských hranic přes ostravskou aglomeraci. Dopravní potenciál komunikace spočívá v přímém propojení české dálnice D1 a polské dálnice A4. Komunikace vyžaduje nákladnou rekonstrukci, spočívající ve výstavbě obchvatů a přeložek.

Železniční spojení Krnov získal v roce 1872 a dodnes je významnou železniční křižovatkou. Trať č. 310 spojuje Olomouc s Opavou, trať č. 292 vede z Krnova do Jeseníku. V obou případech se jedná o jednokolejné neelektrifikované tratě. Trať č. 310 využívá průměrně 5 990 cestujících za den, zatímco na trati č. 292 cestuje průměrně 1 540 lidí za den (MDČR, 2012). Na území Krnova se nachází tři železniční stanice/zastávky (Krnov, Krnov-Cvilín a Krásné Loučky).

Městem Krnov prochází cyklistické trasy č. 55 – Slezská magistrála (Jeseník – Ostrava) a č. 503 (Krnov – Slezská Harta – Starý Jičín). V letech 2010 – 2011 byly ve městě vybudovány přes 3 kilometry nových cyklostezek kolem hlavních silničních tahů (zejména na Opavské a Albrechtické ulici). V březnu 2012 byla dokončena výstavba nové cyklostezky Krnov – Opava – Velké Hoštice.

Ve městě se nachází veřejné vnitrostátní letiště LKKR Krnov. Letiště slouží výhradně k rekreačním letům (vyhlídkové lety) a k leteckému výcviku.

Město leží na soutoku řek Opavy a Opavice, říční doprava však dosud není rozvinuta :).

Budoucí vývoj – nová dopravní řešení

1. Silniční doprava

Dlouhodobě plánovanou dopravní investicí je obchvat města Krnova. Jedná se o tři dopravní stavby (severovýchodní, západní obchvat a obchvat Petrova dolu), které budou realizovány samostatně (obr. č. 2).

Severovýchodní obchvat města má za cíl odklonit tranzitní dopravu z centra města na mezinárodní trase Ostrava – Krnov – Bartultovice – Nysa/Wroclaw (PL). Obchvat o délce 7,742 km odkloní maximálně 4 830 vozidel denně, bude postaven v kategoriích S 11,5/80 (Opavská – křižovatka s Petrovickou ulicí) a S 9,5/80 (Petrovická – Chomýž). Vysoutěžená cena stavby je 1,15 mld. Kč včetně DPH (původní předpoklad byl až 1,9 mld. Kč), stavbu bude realizovat sdružení firem SILNICE.CZ a AKTOR.

V roce 2006 byl zpracován posudek EIA, v roce 2009 bylo vydáno stavební povolení. Realizace stavby, která je připravována již od 90. let 20. století, byla mnohokrát odkládána. Definitivně byla schválena Vládou ČR v červnu 2016, v srpnu 2016 bylo vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Zahájení výstavby proběhlo dne 9. 8. 2017 a zprovoznění silnice je plánováno v únoru 2021.

Pozitiva stavby

• zajištění plynulé tranzitní dopravy, zkrácení jízdních dob (zvláště ve špičce)
• odklon části vozidel z intravilánu města, převážně těžkých nákladních vozidel
• zlepšení protipovodňové ochrany města (součást protipovodňových opatření na řece Opavě)
• přímé dopravní napojení průmyslové zóny Ve Vrbině a závodu Kofola

Negativa stavby

• narušení rekreační oblasti řeky Opavice (vedení přes soutok řek Opavy a Opavice)
• trasování v těsné blízkosti ochranného pásma zdroje pitné vody
• nevhodné řešení křižovatek (průsečné úrovňové křižovatky), hrozba dopravních kolizí
• bariéra dalšího socioekonomického rozvoje města v severním předmostí Krnova

Ve výhledu je také výstavba západního obchvatu města, který má v budoucnu spojit hlavní silniční tah I/45 vedoucí z Olomoucka s komunikací I/57 směřující na Bartultovice (CZ/PL). Cílem je propojení se severovýchodním obchvatem – vytvoření uceleného obchvatu města. Dokumentace EIA byla vypracována v září 2011 se souhlasným stanoviskem. Západní obchvat je projektován jako silnice s parametry S 9,5/80 o délce 3,2 km. Komunikace je navržena v kopcovitém terénu a protíná zalesněné území, které je využíváno jako rekreační oblast. Pozitivem je odvedení (těžké nákladní) dopravy z intravilánu města, především z ulice Partyzánů. Jako hlavní negativní vlivy je uváděn zábor městského lesa a zemědělské půdy a zásah do krajinného rázu (EIA, 2012).

Doplňkovou stavbou je obchvat Petrova dolu. Záměr realizace této stavby schválilo zastupitelstvo města dne 15. 6. 2016. Jedná se však o výhledovou investici.

2. Železniční doprava

Modernizací železniční sítě regionu se zabývá Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Důležitou investicí pro město bude optimalizace a elektrifikace traťového úseku Opava východ – Krnov, který se vyznačuje silnými přepravními proudy. Cílem modernizace je zvýšení kapacity trati, zvýšení cestovní rychlosti na min. 100 km/h a modernizace zabezpečovacího zařízení. Na trati budou nasazeny moderní příměstské jednotky pro přímé spojení na lince R1 Krnov – Opava – Ostrava – Český Těšín – Návsí. Na trati Krnov – Olomouc je plánována rekonstrukce vybraných úseků na rychlost až 100 km/h. Na trati Krnov – Jeseník byla provedena částečná optimalizace trati v roce 2009. Bariérou rozvoje této trati je peážní úsek Jindřichov ve Slezsku – Głuchołazy – Mikulovice o délce 17 km, který je vinou dlouhodobě zanedbané údržby ve velmi špatném technickém stavu.

Komplexní modernizace trati Krnov – Opava (zahrnující elektrifikaci) deklarovaná v Koncepci rozvoje dopravy s plánovaným termínem dokončení v roce 2016 byla odložena. Od dubna do prosince 2016 byla provedena jen částečná revitalizace trati (výměna kolejového svršku a spodku v úseku Krnov – Skrochovice, nová nástupiště a přístřešky pro cestující, nové zabezpečovací zařízení, bez elektrifikace).

Pro zajištění konkurenceschopnosti železniční dopravy je nezbytná nejen rekonstrukce tratí, ale také železničních stanic a zastávek. Oprava hlavního nádraží probíhá postupně od roku 2018 s plánovaným termínem dokončení koncem roku 2020 (dokončena oprava vestibulu a zázemí zaměstnanců, zateplení fasády a zastřešení 1. „nástupiště“, na podzim 2020 budou opravena nástupiště a zřízen nový audiovizuální informační systém). Na zásadní investici (nové uspořádání nástupišť, přednádraží, dopravní terminál) však nádraží stále čeká. Rekonstrukce Cvilínského nádraží byla zahájena v polovině roku 2020.

Na území města mohou výhledově vzniknout také nové železniční zastávky:

• Chomýž – obnovení železniční zastávky (zrušena 1975), záměr je součástí Koncepce rozvoje dopravy MSK
• Červený dvůr – výstavba nové železniční zastávky v průmyslové zóně Červený dvůr, probíhá jednání se SŽDC

 3. Cyklistická doprava

Cyklistické dopravě se věnuje samostatný článek.

Michael Cestr