Naše krajina prošla v průběhu staletí značnými proměnami. Odlesňování původních lesů, výsadba monokultur, šíření zemědělství a špatné hospodaření na polích, narovnávání vodních toků – meliorace a stupňující se urbanizace – výstavba sídel v těsné blízkosti řek a potoků; to vše mělo za následek ztrátu přirozené retenční schopnosti krajiny a zvýšení každodenní hrozby povodní. Chceme-li ochránit životy a zdraví obyvatel a naše obce před zkázou, nezbývá nám, než proti velké vodě bojovat. Je však jen na nás, zda tak učiníme přírodě blízkými opatřeními anebo budeme stavět betonové hráze a megalomanské vodní přehrady. Podobné rozhodnutí čeká i na město Krnov…

Město Krnov leží na soutoku řek Opavy a Opavice. Ve městě žije 25 tisíc obyvatel a tisíce z nich jsou bezprostředně ohroženy povodňovými jevy. Ve své historii se město potýkalo s řadou povodní, např. v letech 1813, 1880, 1940 či 1996. Avšak nejničivější povodně přinesl červenec 1997. Byl to rok, který se natrvalo zapsal do dějin města a vyvolal vášnivé diskuze o jeho protipovodňové ochraně. Za dvě desítky let od povodní byl vytvořen bezpočet projektů a studií protipovodňových opatření od velkých hydrotechnických společností i neziskových organizací. Na jejich realizaci se však dosud čeká…

Povodeň 1997

Začátkem července 1997 se nad Slezskem vytvořila stabilní a rozsáhlá tlaková níže, která byla příčinou vzniku trvalých srážek.  Konfigurace reliéfu v povodí horního toku Opavy, vlhký vzduch stále narážející na severní a severovýchodní stranu Hrubého Jeseníku a půda nasycená již z předchozích srážek z počátku měsíce měly za důsledek vznik neobvykle rozsáhlé a dramatické povodně. V povodí řeky Opavy nad Krnovem spadlo ve dnech 4. až 8. července 300 až 600 milimetrů vodních srážek. Obdobná situace panovala v povodí řeky Opavice. Nespoutaný živel s sebou bral vše, co mu přišlo do cesty (Kronika města Krnova, 2007).

Díky poloze Krnova na dvou řekách došlo k zaplavení téměř celého intravilánu města (obr. č. 1 a 2). Zatímco průměrný roční průtok na řece Opavě na krnovské vodoměrné stanici je 4,33 m3/s, kulminační průtok 7. července 1997 dosáhl hodnoty 375 m3/s a vodní stav 453 cm, což odpovídalo úrovni 700-leté vody (Šustková, 2008). Rozsah inundace je patrný z obrázku č. 3. Na extrémní rozliv vody měla značný vliv absence jakýchkoliv účinných protipovodňových opatření na krnovských řekách.

Řeka Opava byla jako celek již na počátku 20. století stavebně upravena pro regulaci maximálně 50-leté vody. Voda ve velké míře vybřežila již v místní části Kostelec na západním okraji Krnova, kde došlo ke vniknutí vody do tělesa železniční trati Krnov – Olomouc a do vodního náhonu textilního podniku Karnola, odkud se rozlévala do dalších částí města. Vážné problémy způsobily také mosty, projektované často jen na 20-letou vodu, kde došlo k zatarasení mostních profilů dřevní hmotou. Na obrovské množství vody nestačily hráze ani opěrné zdi v centru města (Povodí Odry, 1997). Velká voda v Krnově zasáhla na 1300 objektů,  stála dva lidské životy a škody byly vyčísleny přibližně na 0,5 mld. Kč (Kronika města Krnova, 2007).

Protipovodňová opatření

Povodeň v roce 1997 měla pro oblast katastrofické následky a byla impulsem pro rozsáhlou a velmi problematickou diskuzi o protipovodňových opatřeních v povodí horní Opavy. V letech 1997 – 2008 byly zpracovány desítky studií, dokumentů, posudků a analýz, které navrhovaly řešení ochrany před povodněmi v povodí Opavy. Na jejich základě byly navrženy základní varianty protipovodňové ochrany:

• opatření v krajině (výsadba porostů s retenční schopností)
• suché nádrže (poldery) a soustava malých vodních nádrží
• zkapacitnění vodních toků v sídlech (revitalizace toků – ochranné valy, hráze…)
• vodní nádrž Nové Heřminovy
• kombinace výše uvedených opatření
• nulová varianta (pro srovnání)

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje a následně Vláda ČR již v roce 2008 schválili výstavbu vodní nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími protipovodňovými opatřeními (Povodí Odry, 2008). V povodí řeky Opavice se s rozsáhlejšími protipovodňovými opatřeními v dohledné době nepočítá.

Vodní nádrž Nové Heřminovy

Historie plánování vodní nádrže v Nových Heřminovech sahá do 19. století. První projekt přehrady byl vypracován v roce 1923, cílem nádrže bylo zásobování vodou (nadlepšování průtoků) pro plánovaný dunajsko-oderský kanál. Z finančních důvodů k realizaci nedošlo, ale otázka přehrady byla otevřena opět po 2. světové válce. V roce 1960 byla v obci vyhlášena kompletní stavební uzávěra, přednost ve výstavbě ale dostala přehrada Slezská Harta na Moravici. Po roce 1993 bylo zmírnění uzávěry podmiňováno zpracováním územního plánu obce, který byl dokončen v roce 1996. Povodeň v roce 1997 způsobila v  obci milionové škody, ale především navrátila její obyvatele do nejistoty. Desítky let starý projekt přehrady se stal opět aktuální záležitostí. Navržená přehrada (objem 37 mil. m3) měla zcela zlikvidovat obec a pochopitelně tak vyvolala odpor u místních občanů a ekologických hnutí (Nové Heřminovy, 2008). Po zdlouhavých diskuzích a vypracování celé řady odborných studií bylo rozhodnuto pro kompromisní řešení – zpracování projektu menší přehradní nádrže (viz obr. 4 a 5), která by zaplavila jen část katastrálního území obce Nové Heřminovy. Přehrada o celkovém objemu asi 16 mil. m3, která byla schválena Vládou ČR (Usnesení č. 444 z 21. 4. 2008), má zatopit 56 objektů, z toho 24 rodinných domů. Vypouštění vody z nádrže bude regulováno na max. průtok 100 m3/s, a to až do hodnoty přítoku 225 m3/s.

Přehradu má doplnit souhrn protipovodňových opatření v úseku Nové Heřminovy – Krnov zahrnující výstavbu malých nádrží a polderů, revitalizaci údolní nivy, výstavbu ochranných hrází a další. Navrhovaná opatření mají uchránit řešené území před stoletou vodou (viz tab.). Dokumentaci EIA k projektu schválilo Ministerstvo životního prostředí v únoru 2012 (MŽP, 2012). Mohou tak být zahájeny přípravné a projekční práce, které jsou potřebné pro územní a stavební řízení. Výstavba přehrady by dle Dokumentace EIA měla začít v roce 2016 (ale nezačne), dílčí protipovodňová opatření na toku se budou realizovat průběžně od roku 2013, celkové náklady se odhadují na 8 mld. Kč (Dokumentace EIA, 2010; Povodí Odry, 2008).

Tabulka: Stávající a cílová úroveň ochrany po vybudování vodního díla Nové Heřminovy

Protipovodňová opatření v Krnově

Významnou součástí protipovodňové ochrany celého horního toku řeky Opavy jsou opatření ve městě Krnově. Na tomto místě je nutné zmínit dvě odborné studie, které navrhují řešení protipovodňové ochrany pouze lokálně ve městě bez výstavby retenční nádrže Nové Heřminovy.

Urbanisticko-hydrotechnická studie zkapacitnění řeky Opavy přes město Krnov
Studii vypracovala firma Aquatis (dnes Pöyry Environment) v listopadu 2001 na objednávku státního podniku Povodí Odry. Studie měla za cíl prověřit možnosti zvýšení protipovodňové ochrany v  Krnově na požadovanou úroveň a to bez nutnosti zásahu na území okolních obcí. Výsledkem bylo vytvoření koncepce, která podmiňovala rozšíření koryta řeky až o 30 metrů, s tím související demolici 72 objektů (z toho 24 objektů pro bydlení a 32 průmyslových objektů, včetně historických a architektonicky cenných staveb, viz obr. 6), stavební úpravu 13 silničních mostních objektů a 2 železničních mostů a  obnovení komunikací odstraněných rozšířením řeky. Celkové náklady na projekt by dosáhly min. 2,5 mld. Kč. Variantním řešením by bylo vybudování 4 km dlouhého obtokového koryta v tunelu pod Cvilínským kopcem s náklady cca 5 mld. Kč (?!)

Zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově a začlenění toku do struktury města
Studie Václava Čermáka z roku 2005 prokázala, že protipovodňová opatření lze účinně řešit lokálními revitalizačními opatřeními v rámci jednotlivých obcí bez drastického zásahu do městské zástavby a infrastruktury. Cílem studie je citlivými technickými opatřeními zvýšit kapacitu koryta řeky Opavy až na úroveň Q1997 (povodňové průtoky v červenci 1997), obnovit funkce řeky jako základu struktury města a přiblížit vzhled a funkci řeky přírodě blízkým podmínkám. Při zkapacitnění koryta řeky je nutná demolice několika objektů (převážně garáží a kůlen) a stavební úprava silničních a železničních mostů. Výraznou předností projektu je zapojení toku do urbanistické struktury města, čímž dochází k výraznému zvýšení rekreačního potenciálu řeky. Celkové náklady na realizaci jsou odhadovány na 1,65 mld. Kč (Čermák, 2005).

I při realizaci vodní nádrže v Nových Heřminovech bude v Krnově prováděna řada protipovodňových opatření. Především se jedná o rekonstrukce mostů (zvýšení mostovky pro bezpečný průtok Q100), výstavbu protipovodňových hrází (budou sloužit jako tělesa obchvatu a cyklistických stezek) a rekonstrukci jezů. Projekt bude realizovat Povodí Odry za spolupráce místní samosprávy.

Řešení Centrálního parku v Krnově
Centrální park se nachází v blízkosti řeky Opavy, nedaleko městských lázní. Z hlediska rekreačního vyžití se jedná o významnou rozvojovou plochu města, proto byl vypracován Regulační plán zóny Krnov – centrální park, který počítá především s úpravami zeleně a rekonstrukcí pěších komunikací. Rekonstrukce parku přímo souvisí s protipovodňovými opatřeními na řece Opavě.

Návrh Povodí Odry (vypracovaný společností Pöyry Environment) se zabývá pouze příbřežní částí městského parku. Stávající hráz podél řeky je mírně navýšena a zůstává téměř v současné poloze, v koruně hráze je plánovano vedení cyklostezky. Projekt zahrnuje rekonstrukci jezu, vybudování rybochodu a vodácké propusti.

Alternativní řešením je studie Atelieru Fontes, kterou si nechalo zadat Město Krnov. Studie navazuje na starší projekt vodohospodáře Václava Čermáka, který jako první přišel s vizí přirozeného rozlivu řeky. Studie navrhuje realizaci odsunuté hráze s cyklostezkou a paralelním říčním korytem s vodními prvky, viz obr. 7. Atelier Fontes vyzdvihuje význam řeky pro kvalitu života ve městě a zdůrazněje její rekreační potenciál. Projekt obsahuje řadu návrhů pro rekreační vyžití – vodní hřiště, odpočinková mola, přírodní amfiteátr, dětský přívoz, přírodní laguna a další. Projekt respektuje územní plán města a regulační plán této zóny. Součástí návrhu je vybudování dvou pěších lávek přes řeku Opavu. Projekt se inspiruje obdobným řesením revitalizací vodních toků v zahraničí (Atelier Fontes, 2010).

Ničivá povodeň, která postihla Moravu a Slezsko v červenci 1997, si vyžádala kromě značných materiálních škod také lidské životy. Tato událost byla impulsem k zásadní reorganizaci postupu složek integrovaného záchranného systému a obecních samospráv v případě krizových situací a k rozsáhlé diskuzi ohledně protipovodňových opatření. V Krnově, který patřil k nejvíce zasaženým sídlům, je  protipovodňová ochrana jedním ze stěžejním témat rozvoje města. Přesto nebyla ani 19 let po katastrofické povodni provedena zásadní opatření, která by dokázala zmírnit účinky případné povodňové vlny. Dlouhodobým návrhem je výstavba přehradní nádrže v Nových Heřminovech, která by měla před povodněmi ochránit oblast Krnovska a Opavska, avšak jen v případě povodňové situace na řece Opavě. Výstavba přehrady je však v mnoha ohledech problematická, minimálně z ekonomických a sociálních důvodů. V rámci města Krnova byla vypracována řada studií, často však obnášející nutnost demolice mnoha objektů. Zajímavou alternativou je projekt Václava Čermáka a z něj vycházející studie Atelieru Fontes, jejichž hlavním cílem je začlenění řeky do organismu města; jeden z klíčových prvků řešení je revitalizace Centrálního parku.

Povodně postihují naše území po staletí. Jen na nás je rozhodnutí, zda proti nim budeme bojovat pouze betonem anebo ekologickými opatřeními, kterými navíc navrátíme řekám jejich krajinnou a rekreační hodnotu.

Použité zdroje:

Atelier Fontes [online]. 2010. [cit. 2012-03-15]. Krnov – variantní řešení PPO: Dostupné z: http://www.fontes.cz/detail-krnov.html

ČERMÁK, V. Zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově
a začlenění toku do struktury města [online]. 2005. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.uprm.cz/data/docs/studie/krnov.pdf

Informační systém EIA [online]. 2010. [cit. 2012-03-09]. Nádrž Nové Heřminovy, úprava Opavy a související opatření. Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP291

LANGHAMMER, J., ŠOBR, M. a VANĚK, T. Současné přístupy k řešení protipovodňové ochrany na příkladu povodí horní Opavy. In: LANGHAMMER, J., ed. Údolní niva jako prostor ovlivňující průběh a následky povodní [online]. Praha: Přírodovědecká fakulta UK, 2008. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/geografie/vzgr/monografie/niva/niva_langhammer_sobr_vanek.pdf

Oficiální stránky města Krnova [online]. 1997. Kronika města. Dostupné z: http://www.krnov.cz/_programs/Chronicle.asp

Oficiální stránky města Krnova [online]. 2011. Povodeň 1997. Dostupné z:
http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?sid=23&mid=2

Povodí Odry [online]. 2010. [cit. 2012-02-10]. Povodí horní Opavy. Dostupné z: http://www.pod.cz/povodi_opavy.html

Regulační plán Krnov – Centrální park. 2006. Krnov: Odbor regionálního rozvoje MěÚ

ŠUSTKOVÁ, J. Opatření v protipovodňové ochraně v povodí řeky Opavy [online]. Diplomová práce. Brno: Přírodovědecká fakulta MU, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/106673/prif_m/text_prace.pdf